O mně a azylu :)

Azyl je tak trochu one woman show, což není úplně záměr, ale osudu neporučíš :)

Jmenuji se Anna Saxlová a zvířata mě zajímala, kam až moje paměť sahá. Protože pocházím z Prahe, musela jsem podniknout cestu z města a hledat místo, kde bychom mohli žít se zvířaty.
Nejdříve jsme se usadili na Příbramsku, ale člověk míní a vyšší síly mění :) Museli jsme opustit krásný nový dům, do kterého zahučela většina mých úspor, a hledat narychlo místo k životu. Abych udržela azyl, stěhovali jsme se do poloruiny bez koupelny, odpadů, záchodu, se starými rozvody a starými kamny na tuhá paliva. Inu Sudety :)
Co se z dálky jeví jako romantika, to je z blízka mrznoucí zadek a spousta těžké práce. V zimě jsem musela ráno roztápět kamna a u kamen rozmrazovat hadice, aby šla vůbec napustit voda a napojit zvěř. Z jediného kohoutku se studenou vodou, který v té naší sudetské barabizně byl. Prasátka tehdy také začala vyrývat poklady doby válečné, takže jsem Velikonoce 2020 trávila s pyrotechniky. Aspoň máme hodně dobrodružných historek a ještě víc vděčnosti, že jsme dnes už jinde.

Naštěstí se postupně daří to tu zvelebovat. Dostavěly se nové výběhy, kotce, přístřešky. Máme k dispozici cca 8500 m2 a dalších cca 5000 m2 pastvy v pronájmu.

Protože jsou zvířata moje vášeň, snažím se dále vzdělávat a rozvíjet v práci s nimi. 
Za ty roky se začaly různé kurzy hromadit způsobem, že vyjmenovat všechny by bylo na dlouhý seznam, který by možná působil okázale, ale to je tak vše :) Zásadní je, že se snažím jít cestou moderního etického přístupu, který stojí na poznatcích etologie a respektu k živým tvorům. Oproti lidové představě nejde o cochcárnu a rozhazování piškotů :) Dalo by se spíš říct, že hlavou nikdo zeď neprorazí a pokud přeci, tak za cenu velké destrukce (a rozbité hlavy). Proč to dělat, když si to můžeme udělat příjemnější a zábavnější, že?